Přejít k obsahu

Výslovnost a pravopis

Pokud po souhláskách d, t, n následuje samohláska e, i, í, příp. dvojhláska ia, ie nebo iu, vyslovujeme je měkce – jako ď, ť, ň.

deti /ďeťi/
teta /ťeta/
pekne /pekňe/
rodina /roďina/
ticho /ťicho/
nikto /ňikto/
dívať sa /ďívať sa/
dieťa /ďi̯eťa/
peniaze /peňi̯aze/
cvičenie /cvičeňi̯e/

Výjimky: jeden /jeden/ , ten /ten/ , tamten /tamten/ , sveter /sveter/ , tip /tip/ , politika /politika/ , titul /titul/ , další cizí slova atd.

V popisech výslovnosti slovenštiny se setkáváme s pravidlem přikazujícím změkčovat v takových případech i souhlásku l. V současnosti se však souhláska l v této pozici obvykle vyslovuje tvrdě.

ale se vyslovuje jako /ale/, ačkoli předepsáno je /aľe/
lebo se vyslovuje jako /lebo/, ačkoli předepsáno je /ľebo/
lipa se vyslovuje jako /lipa/, ačkoli předepsáno je /ľipa/
Zpět na začátek