Věty a souvětí

Oznamovací věta má obvyklý slovosled:
podmět + přísudek + ostatní větné členy

• (Ja) mám devätnásť rokov.
• Zuzana má dvadsať rokov.

V otázce (tázací větě) pořadí podmětu a přísudku obrátíme:

1. • Máš (ty) dvadsať rokov? Nie, ja nemám dvadsať rokov.
   • Má Zuzka dvadsať rokov? Áno, Zuzka má dvadsať rokov.
   Na takovéto otázky můžeme odpovědět: áno – nie (ano – ne). Jde o otázky zjišťovací. Jejich melodie je stoupavá.
   • Máš dvadsať rokov?
   • Voláš sa Kristína?
   • Máš sa dobre?
2. • Koľko máš (ty) rokov?
   • Koľko má Zuzka rokov?
   Na takovéto otázky nemůžeme odpovědět: áno – nie (ano – ne), ale musíme doplnit chybějící informaci. Jde o doplňovací otázky. Začínají tázacím zájmenem (např. kto, čo, koľko, kde...) a jejich melodie je klesavá.
   • Koľko máš rokov?
   • Ako sa voláš?
   • Kde bývaš?